Zimní světový cestovatelský průvodce

Snowsport průmysl je celosvětově velmi rozšířený, v podstatě můžeme s nadsázkou říct, že kde jsou hory, tam se lyžuje a snowboarduje.

Cestovatel-lyžař může následujících pár řádků ocenit  a načerpat třeba nějaké užitečné informace. Na českých horách, případně v Rakousku, Itálii nebo Francii byla jistě lyžovat většina z vás, takže se zaměříme na exotičtější destinace. Lyžovat se dá celý rok, stačí střídat severní a jižní polokouli.

USA a Kanada může znít pro spoustu lyžařů jako lyžařský sen a vysněná destinace. Proč ne? V USA je lyžování populární a mnoho Američanů, stejně jako my, jezdí na zimní prázdniny. Spojené státy jsou velkou zemí a popularita snowsports se logicky odvíjí od geografické polohy. Vyrazit můžete třeba na středozápad USA, do států Utah a Colorado. Ve státě Colorado, západně od města Denver, můžeme lyžovat v top světových střediscích jako jsou Aspen, Beaver Creek, Vail nebo Breckenridge. Potkáme tam hollywoodské hvězdy, světové celebrity, ale také naprosto dokonalé sjezdovky. Stát Utah a konkrétně město Salt Lake City hostily v roce 2002 zimní olympijské hry. Resorty Park City, Canyons nebo Deer Valley rozhodně mají zvuk a svoje místo na zimním americkém trhu. V severo-západní části Spojených Států, ve státech Montana (Whitefish a Big Sky) a Wyoming (Jackson Hole), můžeme také najít výborné podmínky pro zimní radovánky. Zimní střediska v Rocky Mountains ve Wyomingu platí dokonce za jedny z nejlepších na světě. A zalyžovat si můžete i na západě, ve státu Kalifornie. Než vyrazíte na pláž v Beverly Hills, můžete navštívit oblast kolem jezera Tahoe a místní resorty Squaw Valley (ZOH v roce 1960), Mammoth mountain nebo Northstar, které se řadí k tomu nejlepšímu, co mohou Spojené státy nabídnout. Ale i na východním pobřeží jsou hory, kde padá sníh. Ve státě Vermont je celá řada zimních středisek, a dokonce se tam jezdí lyžařský světový pohár.

Kanada a hlavně její západní část je prakticky synonymem pro zimní sporty a i zde se konaly ZOH, konkrétně v roce 2010 ve Vancouveru. Vysoké hory, hodně sněhu, tuhá zima, kde jinde by měly zimní sporty fungovat lépe, než v Kanadě? Asi nejznámější jsou kanadský Whistler a sousední Blackcombe. Ale například celý stát Britská Kolumbie jsou v podstatě jen hory a místní resorty Big White, Revelstoke, Silvestar nebo Kicking Horse patří k nejlepším resortům na kontinentu.

Pokud se rozhodnete užít si zimní dovolenou v některém ze severoamerických resortů, setkáme se s vysokým standardem služeb a zákaznického servisu, od parkoviště přes ticketing až po lyžařské školy. Evropu trumfuje Amerika a Kanada jen v jedné věcí, a to jsou ceny, např. skipas nebo lekce v lyžařské škole vyjde v průměru dráž než v Evropě. A nejvyhlášenější resorty jako Aspen mají pověst nejdražších resortů na světě určených pro smetánku. Co je ale velmi příjemné, je koncept tzv. "Ski in ski out", který v USA a Kanadě rozhodně funguje a velké množství ubytovacích kapacit je buď přímo u sjezdovek nebo v krátké pěší vzdálenosti.

Z Evropy nyní poletíme na východ do Japonska. Když se řekne Japonsko, většina lidí si asi vybaví Tokyo, sumo, sushi, možná jméno nějakého z japonských hlavních ostrovů. Ale lyžování? Ale ano, ono se tam i lyžuje. Dvě zimní olympiády v Naganu 1998 a Sapporu 1972 jsou toho dost výmluvným důkazem. Lyžaři a snowboardisté znalí freeridu a backcountry určitě ale o Japonsku slyšeli jako o zemi prašanu zaslíbené. A je to tak. Především na nejsevernějším japonském ostrově Hokkaido, ale i jinde (hlavní ostrov Honšů - střediska Hakuba, Nozawa Onsen, Shika Kogen, Myoko Kogen, Naeba atd.) se najdou místa a resorty s prašanem tak suchým a lehkým, že našinec nechápe. A zimní průměrné úhrny sněhu? Ne pět, ne deset, ale v průměru patnáct metrů spadlého sněhu je místní standard. Právě tento prašan, nazývaný "Japow", složeninou z anglických slov Japan (Japonsko) a powder (prach), je hlavním důvodem pro lyžařský výlet do Japonsko. Stejně jako například v Kanadě, tak i v Japonsku může být opravdu v zimě velká zima. Takže péřovky s sebou. Služby v lyžařských střediscích a kvalita některých přepravních zařízení nás v Japonsku mohou překvapit, ale je to tak trochu dané japonskou velmi konzervativní povahou - když něco funguje, proč to měnit. Takže občas si můžeme užít jízdu lanovkami trochu staršího data, které by v západním světě neprošly kontrolou bezpečnosti. V největších a nejznámějších japonských resortech (Niseko, Hakuba, Furano, Rusutsu) jsou služby svým standardem blíže tomu, co známe z Evropy. Ceny za skipasy, lyžařské lekce či půjčení vybavení jsou podobné těm evropským, naopak ubytování může být výrazně dražší. Japonsko je velmi odlišné svojí kulturou, proto doporučujeme využít cesty za lyžováním i k objevování místních zvláštností. Největším lákadlem bývá tradiční japonská kuchyně, které se od evropské velmi liší. I v lyžařských střediscích naleznete restaurace servírující skvělé sushi, rameny a další tradiční pochoutky. A když si před večeří naplánujete návštěvu některého z tradičních onsenů, což jsou malé bazény plněné pramenitou minerální horkou vodou, bude váš lyžařský den dokonalý.

Jen kousek od Japonska je Čína, a protože v Číně je možné a reálné úplně všechno, tak i zimní sporty zde zažívají velký boom. Velmi významně tomu pomohlo přidělení pořádání ZOH v roce 2022 městu Peking. Peking tak bude první světová metropole, která bude hostit zimní i letní (2008) olympijské hry. V Číně nepadá velké množství sněhu, ale v horách je velká zima, takže není problém sníh uměle vyrobit. Nejznámější destinací je právě Peking a resorty v jeho dosahu (Shijinglong, Nanshan, Yuyang, Chongli, Saibei, Wanlong, Taiowo). Druhou oblastí, kam se cestuje za sněhem, je severní Čína, konkrétně okolí města Harbin, kde padá víc sněhu a je tam ještě větší zima. Místní střediska jsou trochu větší, Yabuli ski resort je svojí velikostí a rozlohou největší v celé Číně. Z hlediska služeb a infrastruktury to může být v Číně všelijaké, ale země se v oblasti snowsports chce co nejrychleji přiblížit západu, takže i kvalita servisu a služeb se rychle zlepšuje. Ceny zde nejsou nijak šílené, za ubytování, permanentku nebo jídlo ve středisku zaplatíme v přepočtu přibližně tolik, kolik jsme zvyklí ze středně velkých rakouských resortů nebo z nejlepších středisek v ČR.

Pokud chcete lyžovat v době, kdy je u nás léto, musíte se vydat na jižní polokouli, kde ja nabídka značně omezenější. Lyžuje se na Novém Zélandu, v Austrálii a v Jižní Americe.

Nový Zéland zní opravdu docela exoticky. Geograficky vzato, leží téměř přesně na druhé straně planety než ČR, nikam dál to od nás na světě opravdu už nejde. Dva tři dlouhé lety a jsme tam 😊. V půlce června, kdy u nás začíná léto, na jižní polokouli začíná zima.

Střediska na Novém Zélandu jsou spíše menší, pět až šest lanovek, dvacet, maximálně třicet km sjezdovek. Terénu máme k dispozici o poznání méně než v Evropě nebo Severní Americe, ale to neznamená, že je zde lyžování horší. Střediska se na Novém Zélandu rozprostírají přibližně od 1200 m.n.m. a lyžuje se cca do 2500 m.n.m. Hranice sněhu se pohybuje kolem 1300 m.n.m. Co je tedy z pohledu návštěvníka novozélandského lyžařského střediska zajímavé a jiné, než známe z našich evropských hor? Spousta věcí. Například to, že bydlení a "civilizace" je většinou dost daleko od střediska. Přímo na kopci se na Zélandu zkrátka nebydlí. Ale městečka pod horami jsou krásná. Queenstown (střediska Remerkables a Coronet Peak), Methven (Mt. Hutt) nebo Wanaka (střediska Cardrona a Treble Cone) mají své kouzlo a každý si je zamiluje. Leží v nadmořské výšce pouhých pár stovek metrů nad hladinou mořem, takže ani v zimě zde většinou nejsou kruté mrazy a jen výjimečně zde nasněží. S nadsázkou lze říct, že v údolí je permanentní jaro a za zimou se vyjíždí nahoru do střediska. Kromě krás přírody nabízejí města i veškerý servis, od malých obchůdků, přes velký supermarket až třeba po mezinárodní letiště (Queenstown). Na Novém Zélandu kromě velkých středisek naleznete několik desítek malých klubových resortů, které mají často třeba jen 1 nebo 2 lanovky. Finančně se zde připravte na vyšší náklady, než v Evropě, ať už za skipas, půjčovné či lyžařské lekce. Také jídlo v restauracích a ubytování může citelně zasáhnout vaši peněženku.

Přestože Austrálie je od Nového Zélandu, co by kamenem dohodil a zbytek doletěl za 3 hodiny letadlem, najdeme zde spoustu odlišností. Jak často potkáte v lese vedle sjezdovky klokana, koalu nebo vačici? Není tak těžké si tuto zemi zamilovat. Zima v Austrálii začíná v půlce června a končí v září, podobně jako na Novém Zélandu. Velkých středisek, které stojí za návštěvu, je v Austrálie jen pět nebo šest. Tři z nich najdeme ve státě Victoria, jedná se o Mount Buller, Mount Hotham a Falls Creek, všechny spádově blíže k městu Melbourne. Ostatní jsou na opačné straně Australských Alp, v Novém Jižním Walesu (Perisher a Thredbo), blíže k městům Canberra a Sydney. Hory jsou v Austrálii menší, sněhu je méně a je horší, občas prší, takže kdo by tam nechtěl, že 😊? Lidé jsou ale velmi přátelští, kávu mají naprosto skvělou, víno také a lyžují moc rádi. Ceny jsou zde ale ještě vyšší než na Novém Zélandu, proto spousta Australanů během zimních prázdnin létá lyžovat právě do tohoto sousedního státu.

Zimní cestovatelské typy:

- ubytování a lyžařskou nebo snowboardovou lekci zabookujte dopředu

- vybavení (výzbroj a výzbroj) je bez problémů možné zapůjčit ve střediscích, rezervace není nutná, ale v exponovaných termínech se může hodit

- v Kanadě, USA nebo Japonsku je dobré najmout si instruktora nebo guida, ne pouze z důvode zlepšení našich dovedností, ale i jako průvodce

- není vždy nutní bydlet na sjezdovce, ceny jdou (s téměř každými 100 metry vzdálenosti od lanovky) výrazně dolů, v Austrálii a na Novém Zélandu to půjde bez auta těžko, navíc pokud si ho půjčíte, můžete ušetřit a najít si levnější ubytování trochu mimo centra měst, která leží pod horami

- sledujte počasí, nekupujte celotýdenní skipas, někdy je počasí velmi špatné, resort může být zavřený a vy si můžete v klidu den odpočinout, a ještě třeba ušetřit

- pokud si chcete vést svoji výbavu, vyberte si leteckou společnost, která ji přepravuje bez příplatku

- při letech na východ není výjimkou, že letecké společnosti nabízejí v základní ceně nadstandardní váhové limity (2 x 23 kg nebo 30 + 10 kg)

- při sjednávání cestovního pojištění se ujistěte, zda jsou zimní sporty a s nimi spojené případné úrazy kryté i mimo Evropu a zda je zahrnuté lyžování a snowboarding ve volném terénu (mimo upravené sjezdové tratě)

- velmi doporučujeme pojistky s vysokým krytím odpovědnosti za škodu způsobenou na zdraví, pro případ nehody na sjezdovce

-M-